Trochu jinak o narcismu. Setkání se Štěpánem

Audioverzi článku najdete na  https://soundcloud.com/user-534704981/trochu-jinak-o-marcismu-setkani-se-stepanem

🌺 Trochu jinak o narcismu

🌺Jaké nenaplněné potřeby mají narcisté a jaké ti, co s nimi žijí?

🌺 Setkání se Štěpánem

V článku rozebírám podvědomí obou stran vztahu. Jak narcistu, tak toho, kdo ve vztahu s narcistou je.

Podělím se i o osobní zkušenost se setkání se Štěpánem.

👉 Narcista není člověk, který se opravdu miluje.

👉 Člověk se nerodí jako narcista. Píšu to proto, že jsem se setkala i s názorem z duchovních kruhů, že narcista si vybere jako prožitek v životě být narcistou.

👉👉 Narcismus není porucha. Je to strategie a mechanismus člověka, jak se vyrovnat s velmi závažným traumatem. Jde o podvědomou strategii, kterou narcisté používají ve vztazích. Abychom pochopili, jak se narcista cítí, museli bychom se dostat do jeho narcistické bubliny a dotknout se – navázat s ním - emoční intimitu. Problém je v tom, že málo který narcista někoho do své bubliny pustí.

👉👉 Narcista má podvědomý pocit, že není pro něj v životě dostatek lásky. Ten, kdo má dostatek odvahy a chce opravdu porozumět, jak se narcista cítí, může si ho představit a nacítit, jako zubožené dítě, které je přesvědčeno, že není nikdo na světě, kdo by mu poskytl dostatek bezpečí, porozumění, soucitu a lásky.

👉 Narcističní lidé jako děti vyrůstali v naprosto emočně nedostupném prostředí. Musím zdůraznit slovo "emočně" nedostupném prostředí. To, že vyrůstali např.v úplné rodině a rodiče byli s nimi fyzicky přítomni, zajišťovali jim fyzické potřeby - neznamená, že se cítili bezpečně a byla v nich pěstována a podporována jedna ze základních lidských potřeb, a to je pocit bezpečí a jistoty v emocích a prostředí. Jejich potřeby jako dětí v nich byly odmítány.

👉👉 Každý člen, který se pohyboval okolo dítěte (který se stal v dospělosti narcistou) sledoval hlavně své vlastní zájmy a ne zájmy dítěte. Vlastní zájem je např. pomáhání v domácnosti (častý generačně se opakující vzorec, že dítě je tady jako pomocník-sloužící dospělým), když dítě má jiné touhy a nebo potřeby odlišné od vychovatelů, projekce jaké je dítě v chování, co by mělo nebo nemělo dělat, co je pro něj nejlepší z pohledu lidí z prostředí, ve kterém žije. Prostředí ponechávalo dítě, aby se vyrovnalo s emocemi, pocity samo bez pomoci.

Potřebou dítěte myslím vyslyšení, zkoumání, jak se cítí, rozebírání situací, ve kterých se ocitlo a nebylo mu dobře, pomoc s průchodem emocí, podpora v jeho zájmech a v tom, co cítí, co chce rozvíjet. Mj. pocity samoty, co cítíme jako dospělí, jsou emoční části v nás, které nebyly uznány jako platné v dětství.

👉 Podvědomí lidí v narcistické strategii je o tom, že projektují to, co zažívali jako děti - v dospělosti do vztahů.

👉👉 Jejich podvědomé přesvědčení vzniklé v dětství je: "Nikomu ve skutečnosti nejde o moje blaho, prospěch. Svět a lidé jsou moji nepřátelé, musím tedy přežít tím, že se odříznu od ostatních, odříznu se od sebe (od svých emocí a pocitů) a budu se o svoje blaho starat sám bez ohledu na to, co na to ti druzí.

Narcista je – ne z vlastní vůle, ale z nouze – energetický upír, protože se nespojí se svými pocity a emocemi (museli by se dotknout své zranitelnosti, a to je pro ně nebezpečné).

I narcistu, stejně jako každého člověka na planetě, ženou touhy a nebo nenaplněné potřeby k druhým lidem, místům.

K druhým lidem můžeme být přitahování na základě nenaplněných potřeb nebo zrcadlení traumatu.

🌺 Druhý člověk ve vztahu s narcistou

👉 Když vezmeme, že ve vztazích funguje zákon přitažlivosti, je potřeba aby si druhá strana uvědomila, co k narcistovi cítí. Může to být např. marnost z toho, že narcista není schopen cítit to, jak je druhému člověku ve vztahu. Může to být vyčerpání a únava narcistovi neustále pomáhat nebo se mu přiblížit. Je to příležitost podívat se na svoje přesvědčení a na svoje emoční části, které nám narcista zrcadlí.

👉 Narcista musí chtít sám, aby se uzdravil, tzn., aby začal cítit a spojil se se svými emocemi. Druhý člověk ve vztahu ho neuzdraví jen tak. Narcista potřebuje porozumět svým přesvědčením o tom, jakou on sám má jako člověk hodnotu. I když se je snaží druhý člověk ve vztahu milovat, většinou to narcista neucítí ani neuvidí, protože jeho přesvědčení je, že láska tady pro něj není a vztahy jsou nebezpečné.

👉 👉 Druhá strana ve vztahu s narcistou může mít např. podvědomé přesvědčení – vzorec, že jedině když vydrží vztah s narcistou, bude trpělivý a obětuje se mu, že bude za dobrého člověka. Další z přesvědčení může být nenechat narcistu trpět. Většinou druhá strana cítí jeho bezmoc marnost, samotu narcisty a ta se zrcadlově odráží v druhém člověku. To je, pak to, co je přitahuje k sobě. Takže druhá strana ve vztahu s narcistou si může uvědomit svoje pocity bezmoci, marnosti a samoty a opečovat si je. Jeden z důvodů setrvání ve vztahu s narcistou je zachránit v narcistovi to, co cítí druhá strana zrcadlově v domněnce, že když to zachrání v narcistovi, uleví se jemu. Domněnka může vést i k obcházení svých vlastních pocitů tzv. duchovnímu bypassu.

🌺 Setkání se Štěpánem

Štěpánovi je 30 let, je gay. Seznámili jsme se ve FB skupině Tribe Teal. Skupiny Teal mám ráda, protože jsou v nich lidé z celého světa. Dokáží se vzájemně podpořit, když jim není dobře a zažívají těžké chvíle. Nacházím tam vzájemné opravdové hluboké porozumění a soucit.

Začali jsme si se Štěpánem psát, když jsme zjistili, že jsem oba z Česka. Byla jsem z něj naprosto nadšená. Chápal přesně vztahovou podvědomou dynamiku, jak funguje mezi lidmi ve vztazích. Dokázali jsme se podpořit, když nám nebylo dobře, a řešili jsme si svoje záležitosti. Přesně věděl, co potřebuji, stejně tak jsem to věděla já.

Štěpán žije v Praze a tehdy mi nabídl, že za mnou přijde do Brna.

🍀 Potkali jsme se poprvé ve Vaňkovce. Působil na mě jako model, umělec, herec, byl štíhlý, vysoký velmi pohledný, jednoduše a elegantně oblečený, byl naprosto dokonale vymydleně čistý :-).

To, co mě později šokovalo byl jeho životní příběh.

🍀 Štěpán se narodil v Brně prostituce, která ho nechala v porodnici. Byl umístěný do kojeneckého ústavu. Když mu byly asi 4 roky, adoptovala ho rodina. Do této rodiny se pak ale narodilo dítě. Vztah s otcem se velmi zhoršil a matka se za Štěpána nikdy nebyla schopna postavit. V 15 letech ho vyhodila na ulici. Popisoval mi, jak jezdil tramvají po Praze, aby se vyspal v teple. Popisoval mi, jak žil jako teenager na ulici.

Štěpán se opravdu narodil s uměleckým talentem, umí zpívat, chvíli pracoval i nočním klubu a dělal i modeling.

🍀 Druhá věc, která mě hodně překvapila byla, že v době, kdy jsme se potkali neměl vlastní domov. Střídal po 4 dnech hotely. V kufru vozil jen sezónní oblečení, které říkal, že koncem sezony vyhodí a koupí nové. Objednával si apartmány, kde byla pračka, aby si mohl vyprat. Peníze mu posílal muž ze zahraničí, který podporoval mladé lidi s uměleckým talentem.

Tady jsem si uvědomila, jak to, co člověk vyzařuje v talentu, potenciálu neznamená, že ho opravdu využívá a v realitě přítomností žije.

🍀 Když jsme spolu rozebírali jeho situaci, napadaly mě různé formy řešení, jak by si mohl najít práci, jak zařídit bydlení. Byl i otevřený novým možnostem. Shodou okolností jsme nacvičovali na kurzu flamenca vystoupení v kabaretu De Pechés. Napadlo mě, aby oslovil kabaret, zda by měli pro něj práci. Nápad se mu líbil. Začal hledat i stabilní bydlení v Brně.

🍀 Cítila jsem, že se ještě více sbližujeme a roste mezi námi přátelský vztah. Začala jsem si ale i více uvědomovat, že mu mohu spouštět trauma s matkou. Otevřeně jsme spolu i o tomto tématu mluvili. Štěpán s tím souhlasil a i mi potvrdil, že se mu už nějaké věci spouští.

🍀 🍀 Při další návštěvě Štěpána v Brně ale došlo k radikálnímu zvratu, kterému jsem ze začátku nerozuměla.

🍀 Byli jsme na obědě a Štěpán mi vyprávěl, jaký měl konflikt v bistru. V bistru si objednal jídlo. Zaměstnanec bistra, který mu jídlo vydával, se ale na Štěpána ne úplně vstřícně podíval. V tu chvíli se Štěpánovi nekontrolovatelně spustili úzkostné panické stavy. S velmi intenzivními emocemi a obviněním zaměstnance, že mu určitě s jídlem něco udělal, že mu tam určitě plivl, nebo dal nějakou nestravitelnou látku, nebo jed a jídlo mu vrátil.

Z pohledu z venku situace mohla vypadat tak, jako že je Štěpán velmi duševně nemocný, egocentrický hysterický gay.

Z pohledu traumatu se přihlásilo silně jeho zranění z dětství, pocity totálního ohrožení z venku. Velmi silný pocit části jeho osobnosti, která se bála dříve o život. Zaměstnanec měl podobný výraz jako někdo, kdo se pohyboval v Štěpánově blízkosti v dětství a ohrožoval ho. Trochu jsme situaci rozebrali a Štěpánovi přišly na mysl souvislosti s kojeneckým ústavem.

Byl si vědom, že jeho reakce byla velmi silná, ale v tu chvíli ji prostě nemohl ovládnout.

🍀 Když mi Štěpán vyprávěl, co se mu stalo v bistru, snažila jsem se udržet pozornost. Bylo to náročné, protože emoce, které jsem ze Štěpána cítila byly intenzivní a chvílemi mě zahlcovaly. Abych udržela bdělou mysl, musela jsem na pár vteřin odvrátit od Štěpána zrak, abych se srovnala a mohla dál být s ním přítomna.

Nabídla jsem mu, zda by se chtěl někdy podívat na trauma z kojeneckého ústavu. Úplně neodmítl, ale také neřekl ano.

🍀 Ten večer mi napsal zprávu, že mu nejsem schopna zajistit, to, co ode mě potřebuje, a to je 100% pozornost. Všiml si situace na obědě, kdy jsem odvrátila na chvíli pozornost zrakem od něj. Obvinil mě, že jsem velmi sebestředná, že chtěl abych tady byla jen a jen pro něj, že chtěl v Brně se mnou trávit více času, více se mnou sdílet svoje pocity, chtěl se se mnou ještě více sblížit, ale že jsem to pokazila.

Reagovala jsem tak, že jsem mu řekla, že mě jeho postoj zraňuje, že mi neřekl, kolik chce se mnou trávit času. Že mám svoje aktivity, práci, a že bych s ním nemohla být 24 hodin denně, ale že bychom se určitě nějak na trávení času domluvili.

🍀 Na další moje zprávy už nereagoval.

Dva dny na to mi moje lektorka z flamenca dala informaci, že nově v kabaretu De Pechés hledají učinkující na vystoupení.

Zprávu jsem už Štěpánovi nedoručila, protože jsem zjistila, že si mě zablokoval v komunikaci.

🌺 Vysvětlení souvislostí

👉👉 Co se dělo ve Štěpánovi

Štěpán se narodil v Brně, a proto ho jeho bytost (každá bytost touží po vyřešení traumatu) a traumatické části nasměrovali k někomu, kdo je z této oblasti.

Pokud by se Štěpán ponořil do pocitů (strachu, marnosti, bezmoci, které vyvstávali s jeho traumatem z kojeneckého ústavu), a spojil by se se svým aspektem vnitřního dítěte, mohl by po uvolnění emocí zavnímat, že prostředí Brna není tak nebezpečné, jak to cítí a projektuje přes emoce a pocity do současnosti jeho zraněné vnitřní dítě. Projekce je normální běžná věc mezi lidmi. Záleží na tom, jak ji dokážeme uchopit a využít ve svůj prospěch. Štěpán projektoval svoje zranění na mě (moje osobnost mu spouštěla trauma s matkou) a na prostředí Brna, na zaměstnance bistra, jako bychom byli jeho "rodina".

Mohl získat i práci v kabaretu. I práce byla evidentně pro Štěpána připravena.

Obrany a odpor byly ale silnější. Proto ho odvrátily do zdánlivého bezpečí. Takže dál od lidí, práce, bydlení. Štěpán nemá přátele. Je sám. Zatím nedokáže podniknout kroky přes tyto silné obrany a vykračovat ke svým nenaplněným potřebám, které jsou – potřeba jistoty finanční – stabilnější práce, bezpečí domova – stabilní domov, a emoční bezpečí ve vztazích.

👉👉 Co se dělo ve mě

V prvních chvílích jsem pociťovala šok a velkou vinu za to, že jsem něco pokazila. Že jsem nebyla dostatečně empatická, soucitná a citlivá vůči Štěpánovi.

Po hlubším prozkoumání pocitů a emočních vrstev jsem si uvědomila:

- že úzkosti a paniku, kterou jsem cítila ze Štěpána jsou stejné, jako mám já. Krásný odraz v zrcadle mých vlastních úzkostných vystrašených částí, které se domnívají, že za každým rohem číhá nebezpečí. Vyvstala mě spousta situací a vzpomínek z dětství, kde mi byly překračovány hranice. Na vzpomínky navázaly další z nedávné doby, kde jsem se rázněji vůči svým blízkým, kamarádkám nebyla schopna radikálně vymezit.

- moji podvědomou strategii, jak si udržet blízkost. Strategie obnáší stát se obětním beránkem rodiny a přijmout vinu, stud (a být nejhodnější a nejposlušnější) v domněnce, že jedině tak mohu zůstat v blízkosti druhých a být s nimi v lásce. Což je mylný vzorec přesvědčení.

- své očekávání vůči Štěpánovi. Očekávala jsem, že pochopí, že když pracuji s traumatem, že se chopí příležitosti a půjde do léčení se mnou.

Očekávání je jedna z důležitých věcí, kterou by si měly obě strany uvědomit.

Otevřeně mluvit o tom, co očekává jedna i druhá strana ve vztahu.

Ptát se – Co očekávám od …… a co předpokládám, že udělá? Vzájemně si o potřebách a očekáváních promluvit.

Pokud nejsou schopni se shodnout – tak každý jít k dalším lidem, kteří mají potenciál potřeby naplnit. A ve vztahu s narcistou se potkávat jen v potřebách (nebo to může být třeba i jen jedna potřeba), které jsou schopni si vzájemně uspokojit.